Noha v piči !!!! :D

Není to tak úplně dávno co jsem psal o nové motivaci, a jak to bude super trénink a tak… No a vono prdlajz Veselý obličej s otevřenými ústy je to cca 9 dní co jsem při jednom zahřívacím skoku dopad na jednu, a ještě mizerně na nakloněnou rovinu a vyvrknul si kotník a natáhl u něj pár vazů… No bolelo to jako čert … když mi po pul hodině marných pokusů aspoň na to bezbolestně přenést váhu na tu nohu došlo, že je to hodně vážný, odskákal jsem to domů po jedný.

Obvázal sem to něčím, dal nahoru, a doufal … Doufal jsem že to nezmodrá, nezezelená, nezfialový a bůh ví co ještě, abych nemusel do nemocnice a neslyšel nějakou zprávu typu: “máte to tu zlomený, na pohybe se vysertéééé na několik set let…” a podobně Veselý obličej s otevřenými ústy … Naštěstí se tak nestalo, kotník jen napuchnul. 2 dny jsem na to nechodil. Po dvou dnech rozkulhával. Bylo to docela komický když stará bába na chodníku o holi je rychlejší než já a to i do schodů Veselý obličej s otevřenými ústy . Den za dnem je to lepší a lepší, kulhám rychleji a rychleji a poslední dva dny na rovince běžný bezvýznamný občan ani nepozná že jsem nějak rozbitej. Jak by řek jeden můj kamarád “že jsem se zrakvil” Veselý obličej s otevřenými ústy .

Vidím to tak na 2 týdny minimálně než začnu zlehka běhat. Ale ta motivace popisovaná v minulém článku nezmizela Mrkající veselý obličej Je naopak silnější. Tohle zranění je motivací. Aby se mi to už nestalo, musím letět dál Mrkající veselý obličej Myslím si že až se rozeběhnu tak z toho budu mít takovou radost že to sem písnu Veselý obličej s otevřenými ústy zatím čao Mrkající veselý obličej

Nový rok, nová motivace

jak už nadpis napovídá, tenhle text bude o něčem co souvisí s mým tréninkem v roce 2013. Ještě, že jsem to napsal jinak by to nikde nečekal! Veselý obličej s otevřenými ústy  Konec zimy v tomhle roce byl chladný ale poměrně suchý. Byli jsme trénovat i v podmínkách kdy chodník před námi byl suchý, ale na trávníku vedle ještě 15 čísel sněhu a k tomu 10° C pod nulou… Všichni jsme se těšili na jaro, a to jaro konečně přišlo. Není to tak dávno kdy proběhla SCTT (Spring comes to Teplice). Pro ty nešťastníky, kdo nevědí o co jde, je to dvoudenní akce kdy se ti nejdivnější lidi z ústeckého kraje sejdou a trénujou Veselý obličej s otevřenými ústy  něco co je dost divné z pohledu “normálního” člověka Veselý obličej s otevřenými ústy . V ten druhý den skutečně jaro přišlo, a celý tenhle víkend ve mě nakopnul zase tu motivaci trénovat. Už sem někde psal, že loni byla moje motivace z větší části  o tom, že jdu trénovat pro druhé. Už tím že tam bude někdo taky něco dělat, jim dodat motivaci, poradit, pomoct, i tlačit k lepším výkonům (i když to tlačení v mém podaní neni občas pěkný Veselý obličej s otevřenými ústy ) . Letos cejtím jako většinovou motivaci jinou – tu která říká “Buď lepší než jsi byl. Vytáhni to zase o kousek dál a o kousek vejš a zbav se toho zasranýho strachu.” A tak sem začal i konat, v těch několika trenálcích od SCTT jsem se snažil o znovu odblokování strachu z věcí co jsem před zimou dával a letos se mýmu mozku moc nelíbily, a dařilo se, a začal jsem se i více rozhlížet po skocích a překážkách co sem dřív neviděl kuli strachu nebo nedostatečnýmu skillu (tělesnýmu i duševnímu).

Bohužel se mi i povedlo se i zrakvit (miluju to slovo od doby co jsem ho čet na chatu od kámoše Veselý obličej s otevřenými ústy ). Vyvrkl jsem si kotník a současně natáhl několik vazů. Byl to celkem banální skok ale nesoustředil jsem se a nebral vážně ďůlek za překážkou. Zatím to vypadá že ještě minimálně týden až 14 dní nebudu trénovat. V každým případě ta motivace podobně jako u článku se Cinemou je velká, a jen tak mě neopustí. Na tenhle rok se opravdu těším.

Cinema se vrací na první místa

Po delší době zase píšu Mrkající veselý obličej Za tu dobu co jsem sem nic nepřidával, jsem ale něco dělal. Konkrétně se víc hrnu do tajů Cinemy, do oblastí o kterých sem dlouho nic nevěděl. Typicky třeba základy Clothingu, srst, začal jsem používat spoustu silných modelovacích nástrojů, které jsem před tím za celou dobu ani neviděl, seznamuju se a experimentuju s fyzikálním renderem, s novou fyzikální kamerou, nástroji kalibrace, vrhnul jsem se simulační vlastnosti – tuhé těleso, měkké těleso, kolizní objekty, kolizní rozpady, zabrousil jsem i do vlastností postavy (klouby, omezení) ale to jen hodně málo zatím, jednou z posledních oblastí do kterých sem strčil nos je Xpresso (do předvčerejška jsem neměl páru k čemu to je a jak se to používá Veselý obličej s otevřenými ústy). Je toho víc ale rozepisovat každou drobnost nechci.

Celé to odstartovala myšlenka, že už vlastně v cinemě umím docela hodně. (ihned to omezím : umím relativně hodně v oblasti statických snímků – nikdy jsem neměl na delší dobu komp, u kterého by byla práce a render animací záležitost kratší než 4 století.). Přišla do mě velká motivace naučit se víc, být lepším než dřív, jen kuli sobě – pro sebe (zase je tu ten základ myšlení z PK Veselý obličej s otevřenými ústy). Protože ta motivace byla a je fakt velká, udělal jsem skupinku na FB kde s pár klukama a jednou holkou, stanovíme úkol něco modelovat a soutěžíme na body, a případně si vzájemně můžem poradit. Tahle skupinka se pro mě ukázala taky důležitou věcí, protože bylo třeba úkolem něco, do čeho bych se sám asi nepustil, a musel sem tedy řešit nový problém a přijít s řešením. A jak už někteří vědí, řešení problémů je ta cesta vedoucí k úspěchům Veselý obličej s vyplazeným jazykem

Abych jenom nežvanil, ukážu tu i pár renderů. Některé z těch soutěží, některé jen tak Mrkající veselý obličej.

Soutěžní:

soutěž2-stůlprstýnky-já-2luk2

 

Psal jsem ještě o pokusech s některými nástroji a to už se často týkalo animace, takže jsem krátké animačky i vyrenderoval: Kvůli slabému výkonu jsou to jen několika sekundová videa s mizernou kvalitou renderu, ale to o co šlo tam je vidět Mrkající veselý obličej. Není to High-end dílo, jen pokusy a tak na ně i nahlížejte:

První test vlastností simulace
Druhý test s vlastností simulace – řetěz
Animace s vlastností postavy (omezení)
Frakturální kolize s vlastnostmi tuhých těles.

Takže, tohle bylo shrnutí toho co jsem v souvislosti se Cinemou v poslední době dělal. Určitě chvalte Veselý obličej s otevřenými ústy mužete se i ptát co jak se dělá, pokusím se poradit ale učitelskej tip nejsem Veselý obličej s otevřenými ústy.

Cross fitness (snad to píšu dobře :D)

Je čtvrteční večer a sem nějakej bolavej …. čím to do pekel je ??? … to „do pekel“ je dcl na místě protože v některých okamžicích jsem si dnes jako v pekle připadal😀.

Read the rest of this entry

První peníze vydělané 3D modelováním :P

Je to už docela dávno co jsem si stahoval cinemu 4D (tehdá byla aktuální asi R9, ale já to nevěděl a první odkaz vedl na R6). Z videí a textů na internetu jsem se dozvěděl k čemu slouží, a těšil se že se v tom něco naučím. Ale jako skoro u všeho čemu se věnuju, to nebylo že bych se tím chtěl nějak živit nebo ukázat ,že jsem borec. Jen jsem chtěl umět zase o něco víc🙂 .

Pomocí návodů jsem se prokousal přes začátky, naučil se jak se v tom prostředí pracuje a tak. V určité době ale tohle nějak skončilo, a spíš sem zůstal na stejném místě. Jen občas sem něco někde objevil. Třeba jak se používaj deformery nebo detaily kolem materiálů. Třeba ke Cloth funkcím jsem se nedostal vubec, s vlasama jsem to zkusil jen asi 2 a tím to skončilo (pro zatím), nebo tvořit postavy či předměty co se ohnou jen v určitém místě se mi taky nepodařilo zprovoznit. Ale nějak mi to nechybělo. Můj počítač výkonem moc neoplýval, takže jsem ani netoužil dělat animace. Postupně jsem se naučil docela dobře pracovat s křivkami a funkcemi s nimi spojenými a občas si stáhnu nějakej hotovej model  a ten třeba jen z lehka upravuju. Současně mě trochu štve, že neumim s Bodypaintem. Snad mě tahle motivace nepřejde až budu mít více volného času😀 .

No abych to shrnul. Za poslední rok jsem se učení něčeho v Cinemě nevěnoval. Na programu byli jiné věci. Na podzim to byl třeba Flash, 3D rad, teď i Unity3D malinko, byl jsem nucen ač nerad aspoň trochu se naučit v CorelDRAW (dementně postavený uživatelský rozhraní😀 )… Důležitý je, že je to jen pro zábavu a pocit, že fakt něco umím víc než třeba před pul rokem. Nebylo to pro školu ani pro peníze😉.

Ale jak se nedávno, dcl z mého pohledu náhodou ukázalo, co není může být. Už jsem v článku zmínil Unity3D. Teď se tu o ní nebudu rozkecávat. Jen povím tu spojitost. Komunita lidí zabývající se prací v Unity je řekněme velká, a 98% komunikace, web fór a návodů je anglicky. Scháněl jsem kontakt na někoho kdo se „vyzná“ ale rozuměl bych mu. (Jako z angliny si v textu přeložím jednotlivý slova, ale nepochopím z jejich slovosledu ten správnej význam anglický věty…). Nic méně se na blízkém Slovensku jeden takový člověk našel.😉

Přes komentáře na FB skupině, jsme řešili jen věci k Unity. Když najednou mi napsal, jestli umím modelovat a že by měl prácičku za nějakej ten peníz. První moje myšlenky byly o tom, že je to moc hezká nabídka, když někdo řekne „zaplatím ti za to co děláš protože tě to baví“, ale hned druhá myšlenka byla „ale já jen občas udělám primitivní věci, umím kulový jinak…“. Ale nechtěl jsem být až moc předem pesimistický a zajistil jsem oč jde. Na jednu stranu byl úkol snadný. Vytvořit model vesmírné lodi, podle tvou náčrtků. Nejdřív sem to pochopil blbě a dospěl k názoru, že musím zachovat proporce (celková výška, délka, šířka, poloha motoru atd…) a zbytek nějak dovymyslet a vymodelovat… Až na sklonku dne mi došlo že to má být o hodně podobnější tvaru modelu lodi z filmu, a celý sem to předělal😀 (sice sem si udělal zbytečně 2x víc práce, ale nikdy sem se nesnažil pro sebe, dělat model jako kopii něčeho, vždycky sem tvořil nové a tak mi to hned nedošlo :D).

Nic méně po dokončení, i přes komplikace jako počet polygonů a následně nedobrý export a tak, jsem snad jako první zakázku neodvedl zas tak špatnou práci😛 . Vím samozřejmě že to nebyl dokonalý model a některé detaily bych i dovylepšil, ale učil jsem se běhěm toho na zkoušku.

Z domluvy to vypadá, že by tahle první prácička nemusela být poslední🙂 a i když sem tohle nikdy neplánoval, líbí se mi to.😉

%d bloggers like this: